Jdi na obsah Jdi na menu
 


Solární elektrárny v Česku z mého pohledu aneb kde se stala chyba.

12. 1. 2012

Nejprve něco málo k vysvětlení pojmů.  Solární elektrárny bývají ztotožňovány s fotovoltaickými elektrárnami. Solární elektrárnou je však i elektrárna, kde zrcadla koncentrují paprsek do jednoho bodu a zahřívají médium, které pak pohání parní elektrárnu, v našich podmínkách málo myslitelné. Aby to bylo složitější, pod pojmem solární panel si můžete představit i panel s médiem na ohřev užitkové nebo topné vody. Fotovoltaický panel, stejně tak jako fotovoltaická elektrárna přímo mění sluneční energii na elektrickou.

Pokud tedy chceme ohřívat vodu, použijeme solární panely. Ne, že bychom nemohli vodu ohřívat elektřinou z panelů fotovoltaických, šlo by ale o zbytečné ztráty při dvojí přeměně energie. Pokud chceme vyrábět elektřinu, použijeme panely fotovoltaické.

Často se potkávám s názorem, jak je neestetické, neekonomické a špatné podporovat fotovoltaiku. Z hlediska estetického souhlasím s tím, že obrovské „pole“ panelů nepůsobí dobře. Zároveň pokud tím ukrojíme z úrodné půdy, je někde chyba. Je třeba si ale uvědomit, že každá instalovaná KW znamená o cca 900 kg produkce CO2 ročně méně. Na každou KW  instalovaného výkonu pak v naší zemi dosahujeme 1000 – 1200 vyrobených KW ročně. Nejde tedy o málo energie. Při spotřebě 5MW na dům za rok by tak stačilo mít „k soběstačnosti“ instalovaných 5KW na střeše domu. Ano, vím, že v noci slunce nesvítí, ale počet vyrobených KW a spotřebovaných KW se v průměru vykryje. Právě ten průměr je důležitým faktorem při přemýšlení o nutnosti vykrývat=zálohovat zdroje fotovoltaiky jinou výrobou energie. Narážím tím na tvrzení, že energie z fotovoltaických elektráren je k ničemu, protože stejně musí být v provozu elektrárna jiného typu o stejném výkonu, aby případně ihned „zaskočila“. Pokud je nad naší zemí všude zataženo, není překvapením, že se „nic“ ze slunce nevyrobí. Stejně jako v listopadu a lednu je výkon fotovoltaických elektráren téměř nula. Pokud však všude svítí, jede vše naplno a nemůžeme být zaskočeni. Problematická situace nastává při slunečné obloze přes kterou plynule přechází velké mraky. Mnoho malých elektráren rozptýlených na střechách domů nepředstavuje problém, v průměru jde o poměrně stálou dodávku energie a zastínění jedné střechy je kompenzováno jinou osvětlenou střechou. Co však udělají se sítí velké fotovoltaické elektrárny umístněné na relativně malé ploše? Zde dochází k okamžitému výpadku nebo náběhu až v řádech MW a to je pro energetickou síť samozřejmě zdrojem potíží.

Chybu tedy nevidím ve fotovoltaice, ale ve způsobu, kterým naše vláda její rozvoj podpořila. Stačilo omezit výkony instalovaných elektráren, více podpořit obyvatele při instalacích malých fotovoltaických elektráren na střechách domů, chránit naši zemědělskou půdu. Peníze ze státu by tak účelně směřovaly k občanům a ne neúčelně do kapes nadnárodních firem či zahraničních investorů, kteří fotovoltaické kolosy v řádu MW postavili. Naše vláda (jak to v Čechách chodí) zareagovala po svém. Dodatečně zostřila podmínky na fotovoltaické elektrárny nad 30 KW. Zemědělskou půdu to nevrátí, problémům s přetěžováním sítě nezabrání. A otázkou je, jestli následné arbitráže (o kterých se mlčí),které zahraniční firmy rozjely, nakonec nezaplatí stát – ale zase my.

Radek Kubík (RAK)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář